DIAMONDS.CZ

Historie a základní charakteristika boje proti praní špinavých peněz

Základní charakteristika boje proti praní peněz

Praní špinavých peněz je ve světě přijatý termín pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nejedná se ale o zcela přesné vyjádření, jelikož výnosem z trestné činnosti nemusí být jen peníze, ale třeba i cenné papíry, směnky nebo jakýkoliv majetek získaný trestnou činností. Přes tuto nepřesnost je pojem praní špinavých peněz ve světě běžně používaný, možná proto, že vznikl pojmenováním jednoho ze způsobů, jak nelegálně získaný výnos legalizovat. Tento výraz má údajně původ v USA, kde v třicátých letech byly peníze získané ze zločinu přidávané k tržbám z veřejných prádelen vlastněných zločineckými strukturami, a měl být tak vyvolán dojem, že se jedná o prostředky nabyté legálním podnikáním.

Pod praním špinavých peněz lze tedy chápat jakoukoliv činnost směřující k zastření jejich původu a v dokonalejším případě vzbudit zdání jejich legálnosti. Praní peněz je vlastně poslední fází zahlazení stop nezákonného jednání, které současně umožní použít takto získané prostředky v legální ekonomice.

Původně ve světě byl boj proti praní peněz soustředěn na výnosy z prodejem drog, ale postupem času se rozšířil na takřka všechny výnosy z trestné činnosti. Při hledání způsobů, jak čelit tomuto druhu kriminality, se vycházelo z podstaty procesu praní peněz. Zamezit možnosti zjistit původ výnosů mají transakce různého druhu, jako např. kombinace hotovostních a bezhotovostních operací, investování, nákupu a následného prodeje cenných věcí včetně nemovitostí a cenných papírů apod. Byly vytipovány subjekty, jejímž prostřednictvím by tyto transakce mohly být uskutečňovány. Jedná se např. o banky, investiční společnosti, obchodníky s cennými papíry, kasina, realitní kanceláře atd.

Zákony v řadě zemí byla těmto subjektům uložena povinnost hlásit transakce vyvolávající podezření z praní špinavých peněz. K tomuto účelu byly v jednotlivých zemích zřízeny zvláštní útvary, které hlášení přijímají a prošetřují. Obecně jsou nazývány finančními zpravodajskými jednotkami a jejich pravomoci se liší především od jejich začlenění ve státní správě.

V současné době existují dva základní typy jednotek – administrativní ( začleněný mimo resort vnitra) a policejní ( ve strukturách policejních složek). Od toho se ve značné míře odvíjí pravomoci získávat citlivá data. Obecně lze konstatovat, že administrativní jednotky mohou mít bezproblémový přístup k bankovním údajům, informacím z oblasti cenných papírů a někdy i k daňovým údajům. Jednotky zařazené do policejní struktury ve většině případů potřebují k přístupu k účtům, údajům o cenných papírech a daním souhlas státního zástupce nebo soudce. Na rozdíl od administrativní jednotky mají k dispozici prostředky k tzv. operativnímu šetření. Jednotka administrativního typu ( ve většině případů je samostatná nebo včleněna pod ministerstva financí) má zase přesně stanoveno, v jakých případech získané informace může předat dále policejním orgánům.

Existuje ještě tzv. justiční typ jednotky, který do určité míry kombinuje možnosti obou výše uvedených, ale vyskytuje se jen ojediněle.

Administrativní jednotky jsou např. v Belgii, Francii, Holandsku, Polsku, Itálii, Španělsku, USA, Kanadě, Rusku, policejní na Slovensku, v Německu, Švédsku, Velké Británii, Rakousku, Finsku, justiční v Dánsku.

Historie boje proti praní peněz v ČR

V roce 1996 byl v ČR přijat zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, který nabyl účinnost 1. července téhož roku. Ke stejnému datu byl v rámci Ministerstva financí vytvořen Finanční analytický útvar (FAÚ), který měl především za úkol přijímat a analyzovat hlášení od finančních institucí o podezřelých obchodech.

Do té doby byl boj proti praní peněz zajišťován pouze složkou Policie ČR Službou pro odhalování korupce a závažné hospodářské činnosti, bez jakýchkoli speciálních pravomocí vůči finančním institucím.

Současně byla přijata vyhláška MF č. 183/1996 Sb., která stanovila především technické aspekty podávání oznámení o neobvyklých obchodech.

Zákon byl několikrát novelizován, přičemž zásadní novela byla uskutečněna v r. 2000 a vycházela především z dosavadních zkušeností z jeho uplatňování. Mezi nejvýraznější změny patřila nová definice obchodu, který má být FAÚ finančními institucemi hlášen, zvýšení oprávnění FAÚ k přístupu k daňovým informacím, ale i zásadní zvýšení sankcí za nehlášený převoz peněžních prostředků přes hranice.

V březnu r. 1997 nabyla pro Českou republiku účinnost mnohostranná Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (tzv. Štrasburská úmluva), která mimo jiné umožnila bezproblémovou výměnu informací o šetřených subjektech mezi partnerskými finančními jednotkami signatářských zemí.

Hlavní principy systému boje proti praní peněz v České republice

Česká republika přijala zákonem č. 61/1996 Sb., systém boje proti praní peněz na bázi administrativního modelu jednotky.

    Finančnímu analytickému útvaru jsou zákonem dány tyto základní úkoly:
  • přijímat od finančních institucí a šetřit hlášení o podezřelých obchodech
  • kontrolovat, zda finanční instituce plní povinnosti dané jim zákonem
  • zajišťovat spolupráci se zahraničními subjekty v dané oblasti
  • právní agenda spojená s problematikou praní peněz.

Okruh tzv. finančních institucí majících povinnost hlásit FAÚ obchody podezřelé z praní peněz je poměrně široký. Patří sem např. banky, investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, realitní kanceláře, pojišťovny, herny, kasina, družstevní záložny, leasingové společnosti a další.

Základním úkolem FAÚ je obdržená hlášení prošetřit a v případě podezření ze spáchání trestného činu podat trestní oznámení. V r. 1996 byla mezi MV a MF podepsána smlouva, která stanovila principy spolupráce FAÚ a Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, které jsou trestní oznámení postupována. Následně byl mezi oběma složkami sjednán prováděcí protokol k uvedené smlouvě.

K šetření oznámení je FAÚ vybaven řadou pravomocí: Od finančních institucí může požadovat veškeré informace ke klientům i prováděným obchodům, má neomezený přístup k datům Střediska cenných papírů a finančních úřadů. Může si vyžádat informace i od ostatních orgánů státní správy pokud jim to zvláštní zákon nezakazuje. FAÚ má např. rovněž pravomoc pozastavit provedení obchodu až o 72 hodin, pakliže hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu klienta by bylo ztíženo nebo znemožněno zajištění výnosu. Tuto lhůtu FAÚ dává zákon k prošetření transakce a v odůvodněném případě podání trestního oznámení. V případě, že je trestní oznámení podáno, nesmí finanční instituce transakci provést další tři dny, což je doba, kterou mají orgány činné v trestním řízení k přijetí potřebných kroků.

FAÚ a finanční instituce jsou vázány mlčenlivostí o všech krocích, které v souvislosti s oznamováním a šetřením podezřelého obchodu provedou, a to i vůči subjektu, kterého se obchod týká. Případy prolomení mlčenlivosti jsou v zákoně jmenovitě uvedeny.

Aby mohl FAÚ efektivně plnit své úkoly, zákon stanoví finančním institucím řadu povinností.

Mimo již zmiňovaných hlášení o podezřelých obchodech a poskytnutí všech informací požadovaných FAÚ (bez ohledu, zda se jedná o institucí hlásící podezřelý obchod) je to rovněž povinnost odložit splnění příkazu klienta o 24 hodin, jedná-li se o podezřelý obchod a hrozí nebezpečí, že nebude možné výnos zajistit. Důležitou povinností je i zpracování tzv. systému vnitřních zásad, což je interní předpis zajišťující s ohledem na specifika každé finanční instituce plnění všech povinností, které ji zákon v boji proti praní peněz ukládá.

Zákon přesně stanoví jaké problémové okruhy mají být v systému řešeny. Je to např. výčet možných znaků podezřelého obchodu v podmínkách konkrétní finanční instituce, způsob zajištění podávání oznámení o podezřelých obchodech, identifikace klienta, archivace údajů o obchodech, postup při odložení splnění příkazu klienta, stanovení kontaktní osoby s FAÚ, zajištění mlčenlivosti, provádění povinného školení zaměstnanců instituce atd.

FAÚ ale i jiné regulační orgány mají povinnost kontrolovat plnění zákona finančními institucemi v oblasti boje proti praní špinavých peněz. Při porušení zákona je možné uložit pokutu až 2 mil. Kč a v opakovaném případě až 1O mil. Kč. Finanční instituci může být i odňato oprávnění k její činnosti. FAÚ zajišťuje i technickou stránku řešení odvolání proti rozhodnutí o pokutě.

FAÚ je úzce zapojen do celosvětového systému boje proti praní špinavých peněz.

24.07.2006 | Novinky z Rapaportu

Diamdel (dceřinná společnost DeBeerse)otevřel v Izraeli (Tel Aviv)Head Quarter s...


24.07.2006 | Kontaktní osoba

V případě dotazu, podnětu nebo nutnosti poradit s drahokamy, prosím volejte Stan...


23.07.2006 | Sleva

Velkoobchodní ceník pro zpracovatele drahých kamenů je nutno konzultovat s panem...